Stránky štěňat: Tany Tara Terry Tess Tulia Tarzan
Česká národní výstava
psů– Mlada Boleslav 21. - 22. července 2007
21. července 2007 proběhla Petynčina první a poslední výstava. Již zahájení se neslo, pro nás, ve velmi komickém duchu. Kolem 9:00 byl příjezd na místo děni „uchvacující“. V koloně aut, která se tvořila před dějištěm, bylo možno vidět spěchající páníčky, vedle stojících vozidel, s papíry v ruce a někteří i s chudáčky psíky běžícími na vodítku vedle nich, jen aby stihli akreditaci.
Dalším „uchvacujícím“ zážitkem bylo čekání na přehlídku naší třídy. Výraz našeho tenkrát nejmladšího člena rodiny mluví za vše. Čekání jsme si krátili házením a poskakováním na pidi plácku, který jsme si vybojovali už v tak málo zastíněném prostředí (výstava se konala na nějakém hřišti).
A aby nebylo údivu dosti, úplně nás odrovnalo, když jsme sledovali, jak psíci kolem nás jsou neustále česáni, stříháni, stříkáni a matláni různými připravky a jak je dle našeho názoru „terorizuji“ na různých stolečcich a v boudičkách. Ty boudičky, jsme tak trochu chápali, alespoň nebyli na přímém slunci, ale nemožnost vylézt z oné boudičky (z příkazu majitele) nás překvapovala. V tento čas padlo naše rozhodnutí, že toto nikdy více.
My znechuceni dlouhým čekáním a Petynka stále očekávající nějakou akci, jsme se dočkali kolem 13:00. Páníček si plácl číslo na břicho, Petynka oklepala trávu z kožíšku a vyrazili spolu na přehlídku. Petynka nadšena, že se konečně něco děje chodila s ocáskem nahoru – neb se alespoň nějak popobíhalo a vypadalo to, že se bude i házet. Přišlo však zklamání ve formě zastavení se a okukování. Což Petynku nebavilo. Tudíž si sedla, že ještě počká a když stále matena páníčkem (páníček se snažil o výstavní postoj) se nic nedělo, tak prozkoumala stůl posuzovatelů a pak terén. Tam našla alespoň nějaké stéblo - 100% vhodné k házení.
Tímto vystoupením byla ukončena naše společná výstavní činnost. Od rozhodčí jsme dostali Velmi dobrá. Pro nás to však znamenalo, že jsme tím splnili další krok k uchovnění.
Bonitace - Pardubice
Bylo tam cca 20 psíků. Velkým rozdílem oproti výstavě v Boleslavi bylo, že se tam pejsci mohli pohybovat a běhat. Celé se to obešlo bez vylepšování exteriéru civilizačními přípravky. A posuzovatelé tak mohli, dle našeho názoru, vidět psi takové jací opravdu jsou.
21. července 2007 proběhla Petynčina první a poslední výstava. Již zahájení se neslo, pro nás, ve velmi komickém duchu. Kolem 9:00 byl příjezd na místo děni „uchvacující“. V koloně aut, která se tvořila před dějištěm, bylo možno vidět spěchající páníčky, vedle stojících vozidel, s papíry v ruce a někteří i s chudáčky psíky běžícími na vodítku vedle nich, jen aby stihli akreditaci.
Dalším „uchvacujícím“ zážitkem bylo čekání na přehlídku naší třídy. Výraz našeho tenkrát nejmladšího člena rodiny mluví za vše. Čekání jsme si krátili házením a poskakováním na pidi plácku, který jsme si vybojovali už v tak málo zastíněném prostředí (výstava se konala na nějakém hřišti).
A aby nebylo údivu dosti, úplně nás odrovnalo, když jsme sledovali, jak psíci kolem nás jsou neustále česáni, stříháni, stříkáni a matláni různými připravky a jak je dle našeho názoru „terorizuji“ na různých stolečcich a v boudičkách. Ty boudičky, jsme tak trochu chápali, alespoň nebyli na přímém slunci, ale nemožnost vylézt z oné boudičky (z příkazu majitele) nás překvapovala. V tento čas padlo naše rozhodnutí, že toto nikdy více.
My znechuceni dlouhým čekáním a Petynka stále očekávající nějakou akci, jsme se dočkali kolem 13:00. Páníček si plácl číslo na břicho, Petynka oklepala trávu z kožíšku a vyrazili spolu na přehlídku. Petynka nadšena, že se konečně něco děje chodila s ocáskem nahoru – neb se alespoň nějak popobíhalo a vypadalo to, že se bude i házet. Přišlo však zklamání ve formě zastavení se a okukování. Což Petynku nebavilo. Tudíž si sedla, že ještě počká a když stále matena páníčkem (páníček se snažil o výstavní postoj) se nic nedělo, tak prozkoumala stůl posuzovatelů a pak terén. Tam našla alespoň nějaké stéblo - 100% vhodné k házení.
Tímto vystoupením byla ukončena naše společná výstavní činnost. Od rozhodčí jsme dostali Velmi dobrá. Pro nás to však znamenalo, že jsme tím splnili další krok k uchovnění.
Bonitace - Pardubice
Bylo tam cca 20 psíků. Velkým rozdílem oproti výstavě v Boleslavi bylo, že se tam pejsci mohli pohybovat a běhat. Celé se to obešlo bez vylepšování exteriéru civilizačními přípravky. A posuzovatelé tak mohli, dle našeho názoru, vidět psi takové jací opravdu jsou.
